Hromosvody patří mezi „revoluční“ vynálezy. Zastávají důležitou funkci v rámci ochrany budov a jiných struktur před ničivými účinky blesků. Za převratný vynález vděčíme Benjaminu Franklinovi – slavnému vědci, politiku a mysliteli 18. století, který se mimochodem podílel na založení Spojených států amerických. Ale nebyl jediný. V Evropě přišel s technologickou inovací Prokop Diviš.
Jak hromosvody fungují?
Hromosvod funguje na jednoduchém, a přitom velmi efektivním principu. Poskytuje blesku cestu s nízkým odporem, kterou se elektrický výboj dostane bezpečně do země. Díky tomu lze předcházet potenciálním škodám, které by blesk mohl způsobit na budově nebo jiné struktuře.
Veledůležitou roli má hrot hromosvodu. Podporuje ionizaci vzduchu v jeho okolí, čímž napomáhá postupnému vybíjení nahromaděného elektrického náboje v atmosféře. Díky tomu se snižuje pravděpodobnost, že blesk udeří právě do chráněného objektu.
Z jakých materiálů se hromosvody vyrábí?
Hromosvody se obvykle vyrábí z vodivých materiálů, jako jsou měď nebo hliník. Ty se chlubí vynikající elektrickou vodivostí, odolností a rezistenci proti korozi. Díky těmto vlastnostem jsou hromosvody vysoce účinné a mají dlouhou životnost.
Správné umístění je základ
Výšku a umístění hromosvodu není radno podcenit – jinak by zařízení nemohlo správně fungovat. Aby byla ochrana před blesky co nejúčinnější, je musí se hromosvody „strategicky“ umístit a správně nainstalovat. Jen tak mohou plně chránit budovy, mosty, sloupy elektrického vedení a další infrastrukturu.
Co se týče revize hromosvodů, výchozí se provádí po zprovoznění zařízení. Pravidelné revize je třeba provádět co 5 let u hromosvodů instalovaných do 1.2. 2009 a co 4 roky u hromosvodů instalovaných po tomto datu (vizuální kontrola je nutná co 2 roky).
Stejně jako v případě běžně revize elektroinstalace je naprosto nezbytné, aby revizi hromosvodu provedl certifikovaný technik.
Kde se dnes hromosvody používají?
Hromosvody jsou nedílnou součástí různých typů staveb, a to včetně některých mostů a sloupů elektrického vedení. Jejich široké využití ilustruje jejich zásadní roli při ochraně infrastruktury před ničivými silami blesku. Od roku 2006 je povinnost součástí stavebního zákona – z toho vyplývá, že každá novostavba již musí hromosvod mít.
