Zahrádka na přelomu léta a podzimu.

Čas léta dochází svému konci a nás, pokud máme zahrádku, čekají její plody. Jistě můžu podotknout, že dary nás zahrada obdarovává skoro celý rok. Od jara, kdy můžeme na zahradě vidět probouzející se přírodu až po podzim, kdy sklízíme dary a vzduch sytí vůně posledních ohníčků.

Zrovna včera jsem měl s přítelkyní rozhovor, kdy se mne zeptala: „Představ si, že by EU vydala nějaký nový zákon, který by lidem dovoloval pěstovat pouze tři plodiny. Které by to byly?“ Zamyslel jsem se a povím vám které jsem volil já.

Kořenovité

Z kořenovité zeleniny bych vybral brambory, právě pro jejich univerzálnost, dělající z nich skvělou potravinu. Dají se připravovat na mnohé způsoby-brambory vařené ve slupce, či bez, bramborová kaše, šťouchané brambory a další. Mohou se přidávat do různých těst na hnětení chleba, nebo zapékat, grilovat, smažit a jinak upravovat.

Jejich výhodou je, při výběru a kombinaci dobrých odrůd, možnost postupného sklízení od půle června až do pozdního srpna. Nejlepší způsob uskladnění je ve tmavém sklepě se stálou teplotou a alespoň částečným větráním. Při dobrém skladování nám mohou vydržet až do dalšího roku a také bych si nezapoměl odložit dostatek na další sadbu.

Luskovité

U lusků by pravděpodobně vyhrály fazole a to z důvodu vyšší odolnosti, vzhledem k našim chladnějším zeměpisným podmínkám. Přece jen je tato bylina dovezená z Ameriky a, i když šlechtěná, má ráda teplo. Rostlina má ráda polostín s raději ranním, než odpoledním sluncem a dostatek vody při klíčení a květu. Dozrává od konce července, ale můžete si počkat až do konce října. Proto je třeba keře po celý tento čas dozrávání bedlivě sledovat a zralost nejlépe zkoumat tak, že se nám lusk při ohnutí snadno zlomí.

Sklízení je práce věru náročná, každý lusk musíme zbavit jeho plodů, ale opravdu stojí zato. Poté fazolky necháme vyschnout, nejlépe v míse, nebo na plechu a můžeme je uskladnit ve velkých sklenicích ve spíži. Fazole mají veliký obsah vitamínů a jako rostlinná bílkovina by neměly chybět při stolování.

Tykvovité

A jako poslední kategorii bych volil tykve, vzhledem ku jejich pestrosti využití. Chutě některých tykví jsou natolik přizpůsobivé, že je můžeme použít jak na slanou, tak i sladkou kuchyni. Péče o tyto popínavé rostliny je nenáročná, postačí jim stinné místo u kompostu-dostatek živin a vláhy si samy obstarají právě z hnoje, a pak vám vyrostou obří kusy. Doba sklízení je tak variabilní, že je nesnadné říct. Například patizóny můžeme sklízet od konce června a naopak dýně začínají rodit velmi pozdě, první dýňky se objevují okolo září, října. Samotné sklízení je jednoduché, postačí nám naše ruce a případně košík. A z jedné takové dýně můžeme uvařit suprovou polévku, druhý chod jako dýňové ragů a pak i dezert, dýňový koláč.

K uchovávání použijeme tyto metody-zavařování, nebo umístění na chladné a temné místo. V prvním případě můžeme počítat s dobou skladovatenosti i několik let a ve druhém i několik měsíců.

Konec sezóny

Na závěr bych snad jen podotkl, že zahrádka nám může dávat spousty radosti a vitamínů i na zimní měsíce. Příště bych rád povyprávěl o výrobě kvašeného zelí.